Tento rok jsem odjela na letní dovolenou o něco dříve. Docela dlouho mi trvalo než jsem se rozhodla kam letos zamířím, protože to za prvé muselo být někde v Evropě, za druhé někde, kde už bude teplo a za třetí někde, kde se mi bude líbit. V úvahu přicházelo Portugalsko, Malta nebo Itálie. Nakonec vyhrála Itálie, i přesto, že jsem zde byla již několikrát a v Portugalsku a na Maltě ještě nikdy 😀
Ceny letenek do těch prvních dvou destinací byly totiž šílené a dvakrát přestupovat nebo čekat přes noc na navazující spoj se mi nechtělo, vzhledem k tomu, že nemám moc dnů volna. Takže se momentálně nacházím v jížní Itálii v oblasti Apulie, konkrétněji v městečku Gallipoli.
Dostat se sem z Prahy je velmi jednoduché. Společnost Wizzair nabízí třikrát týdně lety do města Bari ze kterého se dá dojet vlakem nebo busem téměř všude. Po příletu jsme skočili na vlak, který nás dovezl na hlavní vlakové nádraží „Bari Centrale“, tam jsme si koupili jízdenky do města Lecce ve kterém jsme museli ještě jednou přestoupit na vlak směr Gallipoli.
DEN #1
Zjistila jsme, že ani druhá půlka května není zárukou hezkého počasí v jížní Evropě. Ve čtvrtek ráno bylo sice slunečno, ale teplota nepřekročila dvacítku a v džínách a bundě mi bylo tak akorát. Navíc v Gallipoli neustále fouká, takže jsem byla ráda za ten svetr co jsem si na poslední chvíli přibalila. Odpoledne jsme udělali kolečko kolem Starého Města (Centro Storico), zašli na pizzu a silné domácí víno.
Pláž v historické části městečka Gallipoli.
DEN #2
Rtuť teploměru klesla o pár stupňů a já jsem se proklínala za to, že jsme radši nejeli na Kanáry. Obešla jsem pár obchodů, abych zjistila, že další svetr tu neseženu. Objevili jsme designový bar Blanc, kde jsme strávili část odpoledne a popíjeli Aperol Spritz.
V baru Blanc na Aperolu.
DEN #3
Počasí stále nic moc, takže místo lelkování na pokoji jsme se vydali na průzkum města Lecce, které nás mile překvapilo. Obešli jsme náměstí St.Oronzo, amfiteátr a toulali se v historické části města, která začíná u Porta Napoli.
Porta Napoli
DEN #4
Konečně modrá obloha! Den jsme nemohli strávit jinak než na pláži. Těch tu najdete spoustu, jednu přímo v historickém centru města. Tu jsme však zatím nechali být a raději se vyrazili směr Baia Verde. Pěšky to zabere skoro třicet minut, ale stojí to za to! Ne nadarmo se této oblasti říká italský Karibik! No však posuďte sami.
