Do Dubaje jsem měla možnost podívat se na přelomu ledna a února. Využili jsme tak stop-over, který za nulový příplatek nabízí letecká společnost Emirates. Tohle město mě vždy lákalo, ale nebylo tak úplně mezi mými top 5 destinacemi, které jsem chtěla navštívit. Když už tady ta možnost, ale byla, tak bych byla blázen, kdybych ji nevyužila.
V Emirátech nás čekaly dva dny a dvě noci při zpáteční cestě z Bangkoku do Prahy. První věcí, která mě docela zaskočila ještě před samotným příletelem, byly ceny hotelů. Tak nějak jsem tušila, že to v Dubaji není úplně nejlevnější, ale až tak? Bohužel jsme to nechali až na poslední chvíli a skončili v nevábném pokoji za který jsme zaplatili několik tisíc.
Výhodou našeho tragického ubytování byla lokalita. Byli jsme totiž přímo v Old Town, nebo-li staré části Dubaje, což znamenalo = dvě minuty pěšky od suku ve kterém prodávají spoustu zlata, tři minuty pěšky od dalšího suku, kde prodávají koření, jednu minutu pěšky od skvělé arabské jídelny a pět minut od stanice metra Al Ras.
DAY 1
Do Dubaje jsme přiletěli z Bangkoku kolem půl 11 ráno. Super je, že se metrem z letiště dostanete téměř kamkoliv. Za necelých třicet minut jsme tak dojeli do našeho hotelu. Tam jsme se rychle osvěžili a vyrazili ven. Naše první kroky vedly do arabské jídelny, kde jsme si objednali salát, hummus, naan (asi ten nejlepší co jsem, kdy měla), rýži, kuřecí tikka masala a čočkovou hustou polévkou zvanou dál.
Po vydatném obědu jsme utíkali směr metro a jeli do stanice Mall of the Emirates. Naším cílem bylo totiž dojít na pláž k hotelu Burj Al Arab. Přiznám se, že jsem si předem moc nezjišťovala jak se tam přesně dostat, ale očekávala jsem, že východ metra se nachází hned u hotelu. K našemu velkému překvapení jsme se, ale ocitli uprostřed dálnice. Šli jsme proto po stopách Google Maps podél takové větší silnice.
Asi po 30 minutách chůze jsme se ocitli u vchodu do Souk Madinat Jumeirah. O tomhle místě jsem předtím neslyšela, ale když už jsme šli takovou dálku, tak jsme se šli podívat dovnitř. Byla to ultra moderní tržnice přes kterou se dá dojít až k uměle vytvořené řece, restauracím a kavárnám. Potom mi došlo, že právě odsud lze pořídit ty hezké fotky (které jsem viděla na Instagramu) v pozadí s hotelem Burj Al Arab (viz úvodní fotka).
Potom jsme pokračovali směr pláž! Zjistili jsme, že na tu, která je přímo u hotelu vás, pokud tam nejste ubytovaní nepustí. Takže po patnácti minutách chůze jsme se ocitli na veřejné pláži, která byla opravdu krásná. Moře bylo však tak ledové, že se v něm nedalo koupat. Udělali jsme pár fotek a vydali se zpátky směr metro. Tentokrát už autobusem!
A protože den ještě zdaleka nekončil, nechali jsme se zavézt metrem do zastávky Dubai Marina. Chtěla jsem se pokochat mrakodrapy a pořídit další fotky. Když jsem poprvé navštívila Marina Bay v Singapuru, tak jsem z toho byla naprosto unešená a od té Dubajské jsem čekala to samé, ne-li ještě víc. Bohužel jsem byla trošku zklamaná. Samotná Marina na vás zapůsobí a je nesmírně fotogenická, avšak na tu v Singapuru nedosahuje svou pompézností ani náhodou.
DEN DRUHÝ
Brzy ráno náš čekal budíček a poté jsme vyrazili směr Abu Dhabi. Více o naší návštěvě Abu Dhabi si můžete přečíst v předešlém článku.
Zpátky do Dubaje jsme dorazili odpoledne. Tím pádem nám ještě vyšel čas na návštěvu Dubai Mall, jednoho z největších nákupních center na celém světě. Největším „highlightem“ tohoto několika patrového centra je bezpochyby obrovské akvárium.
TŘETÍ DEN
Náš poslední den. Vzhledem k tomu, že jsme se už po dvanácté hodině museli vydat na letiště, jsme si na ráno naplánovali pouze procházku po Gold Souk, uličce s obchůdky se zlatem, kterou najdete ve staré části Dubaje. Hned vedle toho je další souk, tentokrát s kořením, lampičkami a dalšími drobnými suvenýry. Připravte se na to, že vás každou chvilku bude vybízet jeden z mnoha prodejců k nákupu jeho zboží.
STOJÍ DUBAJ TO ZA TO?
Ano. Vidět Dubaj minimálně jednou je určitě „must do“ každého cestovatele. Město navíc nabízí nesčetné množství atrakcí a aktivit, které nikde jinde nenajdete. Na mě to však vše působilo moc uměle, chyběla mi zde příroda, historická architektura a možnost zajít si do nějaké útulné kavárny s historií.
Co se mi v Dubaji nelíbilo:
- Všechno je od sebe daleko a metrem se moc jezdit nedá. Po 17h je navíc totálně přecpané a vydýchané. Pro rychlé přesuny volte raději taxi nebo pronájem auta.
- Všichni si o vás budou myslet, že pocházíte z Ruska.
- Dubaj je snad jediné místo na světě, které jsem zatím navštívila, které vypadá lépe na fotkách než ve skutečnosti.
Co se mi v Dubaji líbilo:
- Určitě jídlo! Zajděte si do některé arabské / indické / libanonské jídelny. Nevypadají moc přitažlivě, ale jídlo tam mají výborné a stojí pár korun.
- I když není Dubaj můj šálek kávy a na cestování preferuji jiné destinace, jsem moc ráda, že jsem měla možnost vidět to na vlastní oči, nasát místní atmosféru a utvořit si na to svůj vlastní názor.
A co vy? Byli jste v Dubaji? Co na to říkáte?
