Vietnam byl na mém „travel wishlistu“ dlouhých deset let a letos se mi sem konečně podařilo dojet. Svou vietnamskou cestu jsem započala v Saigonu, a po dvou týdnech nikdy nekončícího ruchu, smogu a dopravy jsem vyrazila na klidné pobřeží ostrova Phu Quoc. Co mě během mého měsíce ve Vietnamu zaujalo, a jak jiný je Vietnam v porovnání v Thajskem?
Saigon: 9 milionů obyvatel a 8 milionů motorek
Do Saigonu jsme přiletěli z Bangkoku, města, kde nejrychlejším způsobem dopravy je metro nebo sky train. Města, kde to při čekání na zelenou kolem Sukhumvitu vypadá jako při čekání na start jednoho z největších motorkářských závodů. A já si myslela, že tohle už nic nepřekoná.
První věcí, které jsem si po příjezdu do Ho Či Minova Města všimla byla doprava ještě šílenější než v Bangkoku. Motorky dominují městu, každému kousku silnice, někdy i chodníkům, kličkují mezi auty, autobusy a mezi sebou navzájem s neuvěřitelnou lehkostí. Přejít silnici v Saigonu je tak trochu hra o přežití. Přechodů tu je velmi málo a semaforů jakbysmet.
Při prvním pokusu o přejití silnice jsem stála na chodníku a čekala tak dlouho, dokud mi nedošlo, že mi nikdo nezastaví. Po vzoru místních jsem vykročila a splynula s provozem. Je důležité se sesynchronizovat s dopravou tak, abyste nikomu nepřekáželi a motorky se vám zvládly vyhnout.
V Saigonu připadá jedna motorka na jednoho obyvatele, a vlastně se není čemu divit. Město postrádá funkční veřejnou dopravu. Není tu metro, ani skytrain, a v autobuse strávíte věčnost. Ačkoliv to městu dodává jedinečný charakter, někdy je to opravdu vyčerpávající.
Vietnamci a jejich nenávist ke kapesníkům
Do Vietnamu jsem přijela po dvou měsících strávených v Thajsku. Thajci jsou za mě jeden z nejohleduplnějších národů, jsou velmi slušní a svou přítomností nikoho neobtěžují. A uvědomím si to vždy, když z Thajska odjedu.
Vietnamci (především muži) vydávají na veřejnosti spoustu zvláštních zvuků, od hlasitého chrchlání, frkání a potahování. V každé kavárně nebo restauraci se někdo takový najde. Vždy si říkám, proč se namísto neustálého potahování raději nevysmrkají do kapesníku? Několikrát jsem byla svědkem jejich očisty nosu. To vypadá tak, že si prstem zacpou jednu nosní dírku a obsah svého nosu vyfrknou z té druhé, a vůbec jim nevadí, že stojíte vedle nich.
Nezbytná výbava: Aplikace Google Translate
Chcete se podívat do Vietnamu, ale váháte, protože nejste jazykově dostatečně vybaveni? Věřte mi, že to není vůbec žádný problém. Spousta Vietnamců anglicky také nemluví, a to ani ti, kteří pracují ve službách, což je hodně překvapující. Nerozumí základním slovíčkům a jakákoliv interakce se zaměstnanci hotelů a restaurací může být docela frustrující. Skvělým řešením je mít v telefonu staženou aplikaci Google Translate, kterou místní v komunikaci s turisty hodně využívají.
Jak drahý je Vietnam, aneb snad poslední destinace, kde koupíte pivo v restauraci za méně než 20 korun
Vietnam je velmi levná destinace, a to jak v porovnání s Českem, tak třeba i Thajskem. Původně jsme měli v plánu najít si apartmán s kuchyní a občas si něco uvařit, ale vzhledem k cenám jídla v restauracích a pouličních jídelnách to vůbec nemá cenu. Třeba v Saigonu stojí velký talíř hovězí polévky pho 42 Kč a kuřecí bahn mi 28 Kč.
Aktuálně se nacházím na ostrově Phu Quoc, kde jsem čekala ceny o dost vyšší, vzhledem k tomu, že ostrovní cenová politika je vždy trochu jiná než na pevnině, ale talíř smažené rýže s masem pořád vychází na 65 Kč a černá vietnamská káva na 19 Kč. Navíc mám pocit, že tohle je jedno z mála míst na světě, kde si dáte pivo v restauraci za dvacku.
Jídlo vyhrává na celé čáře
Není to tak dávno, co mi psal jeden pán z Česka, který trávil dovolenou v Thajsku. Byl velmi na rozpacích z thajské stravy, ve které převládá hodně pálivých a smažených jídel. Levné jídelny zase používají různá dochucovadla, a najít opravdu dobré tradiční thajské kari je tak trochu detektivní práce.
Proto jsem byla z jídla ve Vietnamu velmi mile překvapena. Možná to bude tím, že vietnamská strava je o něco blíž té české. Mezi ikonické vietnamské pokrmy patří polévka pho, která by se dala přirovnat k našemu vývaru, a plněné bagety bahn mi. Každá restaurace má navíc v menu levnou smaženou rýži s masem, která někdy připomíná „české rizoto“, a jídlo navíc není pálivé.
Vietnamci také konzumují více zeleniny, bylinek a méně smažených a více čerstvých jídel v porovnání s Thajskem. Nejlepší jsou čerstvé závitky s krevetami a vietnamská palačinka Bánh xèo se zeleninou, bylinkami a krevetami.
Vietnam je druhým největším producentem kávy na světě, téměř každá kavárna vám připraví kávu z čerstvých zrn. Mimo to patří také mezi velké producenty kakaových bobů, čaje a ořechů. Tyto produkty v té nejvyšší kvalitě tu pořídíte za zlomek ceny.
