Do New Orleans jsme přiletěli v úterý kolem šesté večer. Těšila jsem se jak si ten týden budu užívat teplého počasí. New Orleans totiž leží skoro na stejné úrovni jako Dubaj, a i v lednu tam bývá příjemných dvacet stupňů.
K našemu velkému štěstí však v lednu podstatnou část USA zasáhla extrémně studená vlna, díky které byla uzavřená letiště, zamrzlé odpadní trubky, zavřené školy a restaurace včetně kaváren. Když jsme si zapnuly zprávy v televizi, tak jsme se dozvěděli, že se vlastně jedná o život ohrožující, téměř „deadly“ zimu. Takže jsem po příletu zažila šok, protože nás přivítala ještě větší zima než v Praze.
PRVNÍ DEN V NEW ORLEANS
První ráno ukazovala aplikace na telefonu -7 stupňů, ale pocitově to bylo tak -20! Taková ta zima, ve které prostě nechcete existovat. Navíc se chodníky přes noc proměnily v kluziště, takže hned na snídani bylo rozhodnuto, že začneme zvolna krátkou procházkou, a poté se odebereme zpátky na hotel, abychom se vyspaliz jetlagu.
New Orleans protéká řeka Mississippi, která je největší řekou Severní Ameriky a místní indiání ji říkají „Velká Řeka“. Naše první kroky vedly právě k ní a její přilehlé promenádě. Moc jsme se zde však nezdrželi a namířili si to směr French Market, který byl k našemu velkému překvapení uzavřen. Kdo by taky stál v takové zimě venku a prodával panenky voodoo.
PRAVÝ AMERICKÝ DINER
Hned naproti trhu jsme narazili na Belle’s Diner, který jsem ještě před odletem našla na Pinterestu. Dinery v Americe najdete především u cest a znáte je například z filmu Quentina Tarantina. Největší boom zažívaly dinery kolem roku 1950. Byly součástí americké kultury a místem, kde byl k dostání kvalitní fast-food. A protože jsme byli po snídani, objednala jsem si pouze čokoládový milkshake, který byl krásně našlehaný, ale extrémně přeslazený.
Na snídani jsme se sem vrátili o pár dnů později. Dala jsem si veggie omeletu s hashbrown, což vypadá jako rozsekaný bramborák. Porce to byla opravdu štědrá, ale stravovat se takto každý den by můj organismus asi nedal. Po pár dnech na hamburgerech a smažených vajíčkách jsem začala vyhledávat salátové bary a pila zelené džusy po litrech. Těch zdravých míst v New Orleans nebylo tolik, kolik jsem očekávala.
FRENCH QUARTER
Srdcem města je historická čtvrť French Quarter (francouzská čtvrť) a právě sem vedly naše další kroky. V této oblasti a především v ulici Bourbon street najdete spoustu barů, restaurací a klubů. Když jsem zde procházela v pátek večer, připadala jsem si jako na Khao San Road v Bangkoku. Co mě však zaujalo nejvíc je krásná kreolská architektura, kterou zde v době své vlády v 18. století vybudovali Španělé. Tento styl se vyznačuje barevnými dvěmi až třemi podlažními koloniálními domy s balkóny ověšenými květináči.
Důležitou součástí French Quarter je Jackson Square, menší centrálně položený parčík jehož dominantou je socha muže na koni. Celý design parku byl zhotoven dle předlohy Place des Vosges v Paříži. Před vchodem do parku se tyčí Saint Louis Cathedral, nejstarší katedrála Serverní Ameriky. Kolem parku většinou probíhají různá vystoupení místních tanečníků nebo muzikantů, můžete si zde nechat předpovědět budoucnost nebo nakoupit nějaké umění.
MARIGNY
Večer jsme zakončili ve čtvrti Marigny, kterou najdete na sever od French Quarter. Pro tuto oblast jsou typické přízemní domky, z nichž každý je natřen jinou pastelovou barvou. Pokud rádi fotíte, určitě se sem vydejte. Výhodou je i to, že tu v porovnání s French Quarter nejsou žádní turisté.
V Marigny jsme zamířili do baru Mimi’s In The Marigny, kde dělají úžasné tapas. Vzhledem k únavě jsme to po večeři zabalili a návštěvu jazzových klubů si nechali na další dny.
