V Barceloně je toho k vidění a dělání tolik, že vám ani týden stačit nebude. Proto jsme si v neděli ráno malinko přivstali a vyrazili na snídani. Díky bohu za Foursquare. Našla jsem totiž skvělou kavárnu, která byla v neděli otevřená už od devíti. Pokud budete v Barceloně v neděli, musíte tomu trošku přizpůsobit svůj program. Ne všechno je totiž otevřené. To platí především pro obchody a nákupní centra.
Snídaně a Gaudí
Teď už, ale zpátky k naší snídani. Místo se jmenovalo Federal Café. Obsluha byla rychlá a my měli štěstí, že přišli v 9:01, protože během dalších deseti minut se kavárna zcela zaplnila. V nabídce mají zdravé džusy, chia puding nebo skvělá vejce florentine.
Po snídani jsme se vydali k nákupní třídě Passeig de Gracia ve čtvrti Eixample. Naším cílem byl turisty oblíbený blok domů, který vytvořil Antoni Gaudí. Ten nejznámější najdete v průvodcích pod názvem Casa Batlló. Místní mu, ale říkají „kostěný dům“ a to z toho důvodu, že jeho balkóny vypadají jako čelisti divokých zvířat.
Hned za rohem najdete další zajímavou stavbu, a to Fundació Antoni Tápies, která je považována za prototyp modernismu. Nad střechou budovy se tyčí skulptura Núvol i Cadira (oblak a křesla), která je zhotovená ze zatočených drátů.
Ten den jsme se rozhodli, že se budeme šetřit a i menší vzdálenosti budeme překonávat metrem. Pořídili jsme jízdenku na deset jízd, kterou může používat neomezený počet osob. Opravdu se to vyplatí, protože vás pak jedna cesta vyjde na 1 euro.
Naší další zastávkou byla Sagrada Familia, avšak než jsme se zorientovali v metru a ušli asi dva kilometry v podzemí do té správné stanice, uběhlo asi třicet minut. Za tu dobu bysme tam došli pěšky 🙂
Před Sagradou byly už dopoledne obrovské davy lidí. Jedná se o další Gaudího dílo a vyznačuje se tím, že se staví již více jak 133 let. Muzeum v kryptě ukrývá soubor fotografií a dalších dokumentů, které mapují dějiny stavby. Pokud chcete pořídit hezké fotky, jděte na druhou stranu jezírka, které se rozprostírá naproti katedrály.
Nádherná Grácia
Vydáte-li se směrem na východ, dojdete do krásné čtvrti Grácia, která se řadí mezi ty prominentní, a za pronájem malého bytu tu zaplatíte horentní sumu. My se tu procházeli malebnými uličkami a přemýšleli o tom, jak by se tu asi žilo. Cílem naší cesty v této části města byl však Park Güell, další dílo Antoni Gaudího. Abyste se k němu dostali, tak si musíte trošku máknout. Naštěstí část strmého kopce obsluhují eskalátory.
Když jsem zde byla naposledy před deseti lety, byl celý park přístupný veřejnosti. Dnes se na ty nejlepší místa dostanete jen, když si zaplatíte vstupné. Můj tip – vyjděte v parku až na ten nejvyšší kopec. Po cestě narazíte na lavky na sezení, odkud se skýtá nádherný výhled na celé město a je to ideální místo na malý piknik. Pokud úplně nahoře sejdete trošku z cesty mezi stromy budete tam úplně sami a ten obrovský dav turistů vám zůstane za zády.
Přeplněná Barceloneta
Poslední zastávkou dne byla samozřejmě pláž! Takže jsme se odebrali na metro a jeli do stanice Barceloneta. Po východu z metra jděte rovně po ulici Joan de Borbó, která je obložena restauracemi. Byla neděle a bylo opravdu krásné počasí, což znamenalo, že na pláži byla hlava na hlavě. V březnu! Opravdu by mě zajímalo, jak to tam vypadá v sezóně. Chvilku jsme poleželi na pláži, samozřejmě v džínách a svetru, přece jen od moře foukal chladnější vánek. Našlo se i docela dost lidí co se opalovalo v plavkách a někteří se koupali i přesto, že voda měla tak max. 7 stupňů. Doporučuji také procházku po promenádě a drink v jednom z mnoha barů.
Sluníčko a šestnáct kilometrů v nohách nás tak znavily, že jsme v osm večer vytuhli na pokoji a nestihli ani žádné tapas! 🙁 To jsme si však den následující vynahradili a v příštím článku pro vás budu mít tip na jednu super taperii!
